Hlásíme se vám opět živě z našeho komentátorského stanoviště zde, na Miami:) Počasí je stále skvělé, a co se týče životních podmínek je střídavě oblačno až polojasno:) A jak že to vypadal můj první den zde? Jelikož okna našeho pokoje máme do jedné z nejrušnějších ulic na Miami Beach, nemohla jsem již od brzkého rána spát a tak jsem si řekla, že než čučet tupě do zdi, to radši skočím na net. Ale ouha, hned ráno zrada! Nějaké tajemné síly zapracovaly a bezdrátové připojení se mi nedařilo navázat, navíc jsem zjistila, že adaptér, který jsem si v Čechách pořídila mi je na nic, protože zástrčka od laptopu se do něj prostě nevejde, takže mi bylo jasný, že i kdybych se na net napíchla, baterka by mě velmi brzy zradila...ale protože bylo nádherné ráno, nezoufala jsem a přešla na plán B:) Vydala jsem se na průzkum okolí. Jak hotelové informace pravily, pláž se nacházela jen asi sto metrů od našeho dočasného bydlení. Takhle po ránu byla téměř opuštěná, takže jsem si v klidu a pohodě vychutnávala ranní přímořský větřík a kochala jsem se pohledem na oceán:)
Na zpáteční cestě se už pláž a hlavně cesta kolem ní začala zaplňovat sportuchtivými nadšenci, jako jsou běžci, pěšci, joggisti a kolisti:) Přesně tak, jak to známe z těch amerických filmů. Dál jsem se vydala do obchůdku nakoupiti dajaké ty potraviny. Byla to sranda, vůbec jsem nevěděla jaký chleba například koupit, co je dobré, co není, v Čechách mám dlouholetou praxi a už vím, co kde je nejlepčí, ale tady, absolutně ztracena:) Ale nakonec jsem neco vybrala a docela to bylo dobré:) Akorát mě teda hodně zklamalo, že amíci nemají ovocné čaje. Já jsem na nich docela závislá a jsem zvyklá na obrovský výběr v našich super marketech, takže mě nepříjemně překvapilo zjištění, že tu mají jen samé zelené a sem tam dajaká ta bylinka. A tky mě zarazily cibule absolutně obří velikosti. Oni tady ve všem jedou ve velkým jak koukám:) Cestou zpátky do hotelu se na mě každý koho jsem potkala usmíval a zdravil, což bylo absolutně super, a i takováhle věc vás hrozně moc potěší:) Opět podotýkám, že tohle se vám v Čechách prostě nestane. Nakonec jsem si ještě sedla na zahrádku hotelové kavárny a vychutnávala si ranní kávičku ve stínu palem:)
Plán na dnešní den byl jasný, aklimatizace na místní prostředí a to rovnou tedy na nejznámější pláži - South Beach:) Autobus nás dopravil během patnácti minut do centra, kde jsme se hned vydaly směr Ocean drive, což je jakési jádro South Beach, známé pro své domy a hotely postavené ve stylu Art Deco. Každopádně je to asi nejrušnější a nejživější místo z celého Miami, kde celou pláž lemuje spousta restaurací. Převážnou část populace tu tvoří turisti, ale hlavně teda spousta černošských gangů. Znáte to, ohromná, vytuňěná kára narvaná bandou černých (ostro)raperů a děsně drsných gangsterů, kdy decibely zní tak naplno až máte pocit, že se jim auto každou chvilkou rozpadne:) Tak tohle je tu úplně noumální a hrozně se mi to líbí, takže jsem strašně ráda, že to můžu všechno na vlastní oči vidět a sledovat:) Jinak, co jsem ještě stačila postřehnout a co je vlastně nepřehlédnutelné je to, že je tu abnormálně nahromaděná komunita černochů, Hispánců, Kubánců, Španěláků a tak podobně. Mluví se tu dvěma jazyky, španělštinu dokonce možná slyšíte i častěji než angličtinu. I v obchodech se občas nejdřív prodavači zeptají zepají "english or spanish?" Říkala jsem si, jestli je takhle početná etnická skupina v každém městě celé Americe, ale jak mě pak chytrý průvodce Floridou informoval, naní tomu tak. Tady je to způsobeno hlavně přílivem Kubánců, kteří v 50. letech minulého století prchali před režimem Batisty a později Castra.
Teď si dovolím trochu odbočit, právě si totiž při psaní připravuju svůj ranní čaj a vzpomněla jsem si na to, co jsme tu všechny postřehly. Jak jsem psala, že je tady všechno jiný a odlišný od Čech, tak musím konstatovat, že i voda v kotlíku se tu vaří mnohem rychleji než u nás:) Já vím, je to taková pitomost, ale je to tak:) No, ale to jen tak na okraj...
Ale zpátky k prvnímu dni, strávenému na pláži:) Když jsme si to vykračovaly k Ocean drive, nemohly jsme neminout dům Versaceho, který zde byl, tuším před dvanácti lety zastřelen při ranní procházce po Ocean drive. Nádherné sídlo, ve kterém vám zhruba za 70 dolarů udělají prohlídku. Však posuďte sami.
Dál jsme pak už pokračovaly na pláž. Bylo to úžasný, průzračné moře, vlny tak akorát na vyblbnutí, palmy, horký písek a Míč Bjůkenen strážící naše bezpečí:) Navíc počasí je tu v tuto roční dobu absolutně ideální, je slunečno, občas sem tam nějaký ten drak mrak, vedro není na padnutí díky neustále foukajícímu větru, takže žádné dusno, kdy nemůžete dýchat a připadáte si jak rajče ve fóliáku:) Prostě ráj na zemi:) Náš první den jsme ukončily nákupem drobností, jako je fén-jupí:), pohlednic, první a na dlouhou dobu první suvenýr a taky jsme si ulovily něco k snědku. Tak a to je tak asi zhruba vše k prvnímu dni, strávenému mimo domovinu, vlast naší jedinou a milovanou:) Mějte se a těšte se až se vám opět živě přihlásíme z našeho stanoviště:)
Krásný den všem, Kjája
Na zpáteční cestě se už pláž a hlavně cesta kolem ní začala zaplňovat sportuchtivými nadšenci, jako jsou běžci, pěšci, joggisti a kolisti:) Přesně tak, jak to známe z těch amerických filmů. Dál jsem se vydala do obchůdku nakoupiti dajaké ty potraviny. Byla to sranda, vůbec jsem nevěděla jaký chleba například koupit, co je dobré, co není, v Čechách mám dlouholetou praxi a už vím, co kde je nejlepčí, ale tady, absolutně ztracena:) Ale nakonec jsem neco vybrala a docela to bylo dobré:) Akorát mě teda hodně zklamalo, že amíci nemají ovocné čaje. Já jsem na nich docela závislá a jsem zvyklá na obrovský výběr v našich super marketech, takže mě nepříjemně překvapilo zjištění, že tu mají jen samé zelené a sem tam dajaká ta bylinka. A tky mě zarazily cibule absolutně obří velikosti. Oni tady ve všem jedou ve velkým jak koukám:) Cestou zpátky do hotelu se na mě každý koho jsem potkala usmíval a zdravil, což bylo absolutně super, a i takováhle věc vás hrozně moc potěší:) Opět podotýkám, že tohle se vám v Čechách prostě nestane. Nakonec jsem si ještě sedla na zahrádku hotelové kavárny a vychutnávala si ranní kávičku ve stínu palem:)
Plán na dnešní den byl jasný, aklimatizace na místní prostředí a to rovnou tedy na nejznámější pláži - South Beach:) Autobus nás dopravil během patnácti minut do centra, kde jsme se hned vydaly směr Ocean drive, což je jakési jádro South Beach, známé pro své domy a hotely postavené ve stylu Art Deco. Každopádně je to asi nejrušnější a nejživější místo z celého Miami, kde celou pláž lemuje spousta restaurací. Převážnou část populace tu tvoří turisti, ale hlavně teda spousta černošských gangů. Znáte to, ohromná, vytuňěná kára narvaná bandou černých (ostro)raperů a děsně drsných gangsterů, kdy decibely zní tak naplno až máte pocit, že se jim auto každou chvilkou rozpadne:) Tak tohle je tu úplně noumální a hrozně se mi to líbí, takže jsem strašně ráda, že to můžu všechno na vlastní oči vidět a sledovat:) Jinak, co jsem ještě stačila postřehnout a co je vlastně nepřehlédnutelné je to, že je tu abnormálně nahromaděná komunita černochů, Hispánců, Kubánců, Španěláků a tak podobně. Mluví se tu dvěma jazyky, španělštinu dokonce možná slyšíte i častěji než angličtinu. I v obchodech se občas nejdřív prodavači zeptají zepají "english or spanish?" Říkala jsem si, jestli je takhle početná etnická skupina v každém městě celé Americe, ale jak mě pak chytrý průvodce Floridou informoval, naní tomu tak. Tady je to způsobeno hlavně přílivem Kubánců, kteří v 50. letech minulého století prchali před režimem Batisty a později Castra.
Teď si dovolím trochu odbočit, právě si totiž při psaní připravuju svůj ranní čaj a vzpomněla jsem si na to, co jsme tu všechny postřehly. Jak jsem psala, že je tady všechno jiný a odlišný od Čech, tak musím konstatovat, že i voda v kotlíku se tu vaří mnohem rychleji než u nás:) Já vím, je to taková pitomost, ale je to tak:) No, ale to jen tak na okraj...
Ale zpátky k prvnímu dni, strávenému na pláži:) Když jsme si to vykračovaly k Ocean drive, nemohly jsme neminout dům Versaceho, který zde byl, tuším před dvanácti lety zastřelen při ranní procházce po Ocean drive. Nádherné sídlo, ve kterém vám zhruba za 70 dolarů udělají prohlídku. Však posuďte sami.
Dál jsme pak už pokračovaly na pláž. Bylo to úžasný, průzračné moře, vlny tak akorát na vyblbnutí, palmy, horký písek a Míč Bjůkenen strážící naše bezpečí:) Navíc počasí je tu v tuto roční dobu absolutně ideální, je slunečno, občas sem tam nějaký ten drak mrak, vedro není na padnutí díky neustále foukajícímu větru, takže žádné dusno, kdy nemůžete dýchat a připadáte si jak rajče ve fóliáku:) Prostě ráj na zemi:) Náš první den jsme ukončily nákupem drobností, jako je fén-jupí:), pohlednic, první a na dlouhou dobu první suvenýr a taky jsme si ulovily něco k snědku. Tak a to je tak asi zhruba vše k prvnímu dni, strávenému mimo domovinu, vlast naší jedinou a milovanou:) Mějte se a těšte se až se vám opět živě přihlásíme z našeho stanoviště:)
Krásný den všem, Kjája
0 komentářů: