Už je to tady, už je to tady!:) Teda ne tak docela. Než bude moct Keliška definitivně zvolat: "Velebnosti, už to vypuklo," uplyne ještě nějaký ten čas. A cože to má vlastně vypuknout? No přece Kjája in da Juu esej:) Po zhruba dvaceti letech, kdy má hlava (a taky pusa:) byla plná snů, nadějí, ideálů a plánů, jak do té země zaslíbené odcestuji a udělám díru do světa, je to konečně tu. Naskytla se příležitost a tak jsem jí čapla za pačesy:)
Zatím jsem tedy jen ve fázi příprav, zjišťování a zařizování, ale už 11.3.2009, v 8:40 středoevropského času se sen stane skutečností. V tento čas by má noha měla vkročit na palubu letada s konečnou stanicí Miami, Florida, United States of America. Jupííí a juchůůůů:)
A s kýmpakže se já to za tu velkou louži vlastně vydám? Jsou to další dvě jezeďačky bláznivý, soudružka Konopníková a soudružka Škopková:) Pro upřesnění, má bývalá kolegyně Lulu zvaná též Lulan, Vránka, či máma, a její spolubydlící Veronika, známá žižkovská firma, přezdívaná též Čihi, táta, či paní domácí. Jejich bližší popis, či případné foto přiložím později, až bude opravdu „na beton,“ že Kjája už opravdu stojí nohama na půdě jůesej.
Zatím je to totiž stále ve hvězdách, protože sice mi via ESTA, což je elektronický systém povolování cest, žádost schválena byla, nicméně se jedná jen o povolení nastoupit na palubu a letět do států. Vůbec mi to nezaručuje, že mě na hranicích imigrační úředníček do země vpustí. Nevím, co mě po příletu na Miami čeká, jaké všemožné i nemožné a záludné otázky mi budou položeny, jaké procedury budu muset podstoupiti, ale nezoufám, nějak to nakonec dopadne. A o tom, jak to podle vašeho názoru s Kjájou bude, můžete hlasovat v minianketě, kterou jsem vám pro zpestření připravila. Tak neváhejte a hlasujte:)
Zatím se pro dnešek s vámi rozloučím a s největší pravděpodobností se tu znovu sejdeme až v půlce března.
Tak zatím se mějte a smějte a přeji vám všem, kdo na mé stránky zavítáte, či pouze omylem zabloudíte, krásný den:)
Kjája
Zatím jsem tedy jen ve fázi příprav, zjišťování a zařizování, ale už 11.3.2009, v 8:40 středoevropského času se sen stane skutečností. V tento čas by má noha měla vkročit na palubu letada s konečnou stanicí Miami, Florida, United States of America. Jupííí a juchůůůů:)
A s kýmpakže se já to za tu velkou louži vlastně vydám? Jsou to další dvě jezeďačky bláznivý, soudružka Konopníková a soudružka Škopková:) Pro upřesnění, má bývalá kolegyně Lulu zvaná též Lulan, Vránka, či máma, a její spolubydlící Veronika, známá žižkovská firma, přezdívaná též Čihi, táta, či paní domácí. Jejich bližší popis, či případné foto přiložím později, až bude opravdu „na beton,“ že Kjája už opravdu stojí nohama na půdě jůesej.
Zatím je to totiž stále ve hvězdách, protože sice mi via ESTA, což je elektronický systém povolování cest, žádost schválena byla, nicméně se jedná jen o povolení nastoupit na palubu a letět do států. Vůbec mi to nezaručuje, že mě na hranicích imigrační úředníček do země vpustí. Nevím, co mě po příletu na Miami čeká, jaké všemožné i nemožné a záludné otázky mi budou položeny, jaké procedury budu muset podstoupiti, ale nezoufám, nějak to nakonec dopadne. A o tom, jak to podle vašeho názoru s Kjájou bude, můžete hlasovat v minianketě, kterou jsem vám pro zpestření připravila. Tak neváhejte a hlasujte:)
Zatím se pro dnešek s vámi rozloučím a s největší pravděpodobností se tu znovu sejdeme až v půlce března.
Tak zatím se mějte a smějte a přeji vám všem, kdo na mé stránky zavítáte, či pouze omylem zabloudíte, krásný den:)
Kjája
